Část čtrnáct: Modré město Jodhpur 1/3
🪷INDIE - přivítání modrého města
😮Včerejší 8 hodinový přejezd máme za sebou. Máme 2 řidiče. Oba se stále usmívají a střídají se v jízdě. Byla to divočina busem indickými cestami v levém jízdním pruhu (jezdí se tu vlevo) s několika odbočkami mimo trasu včetně jízdy v protisměru.
Zabavili jsme s holkama cestou autobusem zpíváním a blbnutím a o přestávkách jsme se snažili vykouzlit úsměvy i při čekání ve frontě na záchod, kdy u ženského WC to trvalo zpravidla i 5x déle.
Někde to bylo hrozné, jinde lepší. Zase tak člověk ochutná tu rozmanitost zde a pozoruje tyto kontrasty s údivem, nebo rovnou i s otevřenou pusou 😆.
Cestou jsme pili masaly, jídlo a u mě hlavně cola. Dala jsem si i jedno dobré jídlo a to Keshu kari. Bylo opravdu výborné a ani trochu mi tam nechybělo maso.
Večer kromě pěššího přesunu na hotel nás ještě čekalo zdlouhavé ubytovávání a tak nějak to sice dopadlo, nicméně kvalita byla asi to nejhorší, co jsme doposud měli. Nejhorší jsou tady asi odpady, nerozumím, jak je to tu řešeno, ale prakticky jakási močůvka protéká podél zdí přímo v útrobách hotelu.
Je zde v tom hotelu tedy zase otevřený prostor, nevím jak to nazvat správně, ale asi bych to připodobnila k pavlači. Toto vše však omlouvám neuvěřitelným výhledem ze střechy hotelu na místní pevnost Mehrangarh.
Ta je prostě fenomenální! Večer ten výhled stál za to a také tu byla připravena výborná indická večeře formou švédského stolu, tak si každý nabral, co chtěl. Já se toho neúčastnila, ale vypadalo to na oko velmi dobře.
🧘♀️Ranní meditace v Jodhpuru na střeše hotelu s výhledem na pevnost Mehrangarh je plná barev, vůní, zvuků, poletujících ptáků.
Naskýtá se nám úžasný výhled na pevnost, která je zalitá ranním sluncem. Líbí se mi její barva. Odtud pozoruji také probouzející se život na dalších střechách domů a také pohyb v uličkách.
🥣Později snídáme. Já si tu zatím nic nedala. Mám z toho trochu strach, aby mi nebylo špatně. Zaliju si pak raději svoji kaši.
🏩Hotel vypadá navenek pěkně. I ta střecha je famózní. Ale některé pokoje jsou spíš jak vězeňské cely, nebo garáže. Takový jsme vyfasovali i my. Mají plechová vrata a pak ještě do každého pokoje zase ty vrata. Z mého pohledu děs. A evokuje to ve mně to, že kdyby mě tu někdo chtěl zavřít, tak to nebude problém.
Protože všude je taková jakoby petlice a tam se hodí zámek a je to.. Ani jsem to nefotila, jen jsem tam vzala pár lidí na exkurzi a jako svědky, aby to viděli. Jo a ráno pach z kanálu, takže když se ráno probudíš, to fakt chceš. Pokoje nejsou všechny takové, takže asi je to o štěstí, na koho co padne.
⌚V 10, teda asi spíš v 10.30 v indickém stylu se scházíme dole v hotelu a vyrážíme s Kamalem a Premem na pevnost. Vždycky jsou tak nějak s námi a ochraňují nás průběžně.
Cestou si hrajeme a děláme bláznivé věci. Potkávám se tu s Dartíkem a vymýšlíme zas kdoví co a řehníme se. Pak si střihnem foto pod obdivuhodným stromem s lijánama, kterých je v Indii hodně. Mám ráda stromy a když vidím nějaké nové druhy, pak o to víc.
