Chorvatsko

Do Chorvatska jsem dosud jezdila pro CK Novalja celkově asi 10 let. Věnovala jsem této práci mnoho času a úsilí. Mnohdy to byly náročné zdlouhavé cesty autem, v horku, jednání s Chorvaty, trpělivost, čekání, nezdary, neúspěchy. Někdy jsme si připadali hodně malí, když jsme se pokoušeli některé přesvědčit o spolupráci. Jindy to bylo zase úspěšné vyjednání spolupráce, ale i radost z vykonané práce. Ale taky četná dobrodružtví. O tom bych ráda psala, když mi bude paměť sloužit.

Mnohdy se mě lidé ptali, cože to vlastně pro tu cestovku dělám a často si mě po mém výkladu zařadili stejně jako delegátku. V pohodě, příjmám. Vždyť kdo nám dnes skutečně naslouchá? V době, kde je všude kupa a přehršel informací, rozpýlení a lákadel? To by bylo hezké být delegátka. Ale je to jen sezonní nepříliš dobře placená práce a co pak dělat po zbytek roku?

Co jsem se zde především naučila a dál s tím pracuji je tvorba obsahu na web, focení, úprava fotografií. Fotila jsem ráda i před tím, ale zde jsem se naučila správnou kompozi, focení v manuálním nastavení fotoaparátu a pak i následné úpravy z rawu. Následně jsem našla i způsob, jak urychlit úpravu fotek pro web.

Tím se vše zeefektivnělo a já jse začala postupně i přetvářet ošklivé staré zašlé fotky a tím zvedla celkovou kvalitu webu. Vždyť právě fotky jsou to, co prodává. Majitel CK také zrealizoval zmapování chorvatského pobřeží letecky, aby bylo krásně vidět, jak to bude vypadat, až přijedete na vaši vysněnou dovolenou! Vznikl tak web s tisíci fotografiemi Aerialcroatia.com, na kterém jsem se podílela, jak tvorbou fotek, tak jejich úpravami.

Uběhlo pár let. Technologie šly napřed a dnes už fotky nestačí. Začali jsme dělat videa. Opět je to mravenčí práce, první pokusy jsou dnes pro mě už groteskní, začít se někde musí pak při vlastní píli se to posunuje stále kupředu!

Do Chorvatska jsem se poprvé dostala před mnoha léty, ale stejně, jakoby to bylo včera. Psal se rok 2004 a jely jsme tam s kamarádkama z práce na zaslouženou dovolenou. Měla jsem tehdy všechno "na háku" a nechtěla trávit další léto zavřená ve skladě v práci s frontou čekajících lidí.

Moc mi to nedávalo smysl. A tak jsme na té dovolené poslední den narazily na majitele lodi a domluvily se s ním na letní brigádu. Odjely jsme tam asi za 14 dní a dobrodružství mohlo začít. Nejlepší kamarádka tam žije dodnes a tak jsme se několik let i během mých pracovních cest mohly i několikrát za sezónu potkávat.